Cíl Zero - стр. 28

Někde na konci chodby zaslechl mužský hlas a ztuhl.

Byl to ten druhý policista, Elias. Tak brzy? Raisovi se začalo úzkostně stahovat hrdlo. Pak uslyšel druhý hlas – noční sestra Elena. Elias si nejspíš odpustil pauzu na cigaretu, aby si mohl popovídat s tou hezkou mladou sestřičkou a teď oba mířili chodbou k jeho pokoji, kolem kterého projdou během několika málo vteřin.

Byl by radši, kdyby Elenu nemusel zabíjet. Ale pokud by si měl vybrat mezi svým a jejím životem, zemřít by musela ona.

Rais popadl jednu ze zbraní, které položil na postel. Byl to Sig P220, černý, ráže.45. Vzal ji do levé ruky. Váha zbraně mu připadala známá a vítaná, jako bývalá milenka. Pravou rukou vzal otevřenou část pout. A pak čekal.

Hlasy na chodbě utichly.

„Luco?“ zavolal Elias. „Francisi?“ Mladý policista odklapl popruh pouzdra na zbraň, položil na ni ruku a vešel do potemnělého pokoje. Elena se plížila za ním.

Když Elias uviděl dva mrtvé muže na zemi, oči se mu rozšířily hrůzou.

Rais zasekl hák otevřeného klepeta zboku do krku mladého muže a pak jím trhl vzad. Kov se mu zakousl do zápěstí a rány na jeho zádech zahořely, ale snažil se tu bolest ignorovat, když mladému muži vytrhl hrdlo z krku. Vystříklo ohromné množství krve, která začala zabijákovi stékat po předloktí.

Levou rukou přitiskl Sig na Elenino čelo.

„Nekřič,“ řekl rychle a tiše. „Nepokoušej se vykřiknout. Budeš zticha a přežiješ. Jenom pípni a zemřeš. Rozumíš?“

Eleně z hrdla uniklo malé zapísknutí, když se pokoušela udusit výkřik, který se jí z něj dral. Přikývla, ale oči se jí zalily slzami. Elias dopadl obličejem na dlážděnou podlahu.

Prohlédl si ji od hlavy k patě. Byla drobná, ale její šaty byly volné a v pase elastické. „Vysvleč se,“ řekl jí.

Elena otevřela ústa hrůzou.

Rais si odfrkl. Jejímu zmatení však rozuměl; konec konců byl stále nahý. „Nejsem tenhle typ monstra,“ ujistil ji. „Potřebuju oblečení. A nebudu to opakovat.“

Mladičká žena si roztřeseně přetáhla přes hlavu horní část oděvu a pak shodila na zem kalhoty. Přetáhla je přes bílé nemocniční boty, kterými stála v kaluži Eliasovy krve.

Rais je vzal a nešikovně si je jednou rukou oblékl; ve druhé stále držel Sig, kterým mířil na Elenu. Nemocniční oděv byl vcelku pohodlný a kalhoty trochu krátké, ale budou stačit. Zastrčil si zbraň dozadu za pás kalhot a druhou si vzal z postele.

Elena tam stála jen ve spodním prádle a rukama si objímala tělo. Rais si toho všiml, sebral svou nemocniční košili a podal jí ji. „Zakryj se. Pak si lehni na postel.“ Když udělala, co po ní chtěl, našel u Lucova opasku svazek klíčů a odemkl si druhé klepeto pout. Pak přehodil řetěz kolem jednoho ze železných zábradlí a spoutal Eleně ruce.