Cíl Zero - стр. 15

Maya pomalu přikývla. Zběžně zkontrolovala, jestli Sara nesešla dolů do předsíně a neposlouchá, a pak spustila: „Nejsi jenom profesor. S někým pracuješ, s někým na vládní úrovni – FBI, možná CIA —“

„Proboha, Mayo, říkal jsem, ať si to necháš pro sebe!“ zúpěl Reid.

„Ta záležitost s Olympiádou a pak to fórum v Davosu,“ naléhala dál, „měl jsi s tím něco společného.“

„Říkal jsem, že nepotvrdím, ani nepopřu nic —“

„A ta teroristická organizace, o které se pořád mluví ve zprávách, Amun. Pomohl jsi je zastavit?“

Reid se odvrátil a vyhlédl z malého okna ven na jejich zahradu. Teď už bylo pozdě. Nemusel nic potvrzovat ani vyvracet. Měl to vepsané v obličeji.

„Tohle není hra, Mayo. Je to vážná věc a kdyby špatní lidé věděli, že o tom víš —“

„Věděla o tom máma?“

Ze všech těch otázek, na které se mohla zeptat, byla tohle rána pod pás. Na dlouhou chvíli se odmlčel. Jeho nejstarší dcera znovu prokázala, jak je chytrá, možná až příliš na úkor jejího vlastního dobra.

„Nemyslím si,“ řekl tiše.

„A to, jak jsi dřív hodně cestoval,“ řekla Maya, „nebyl jsi na konferencích a nepřednášel jako hostující profesor, že ne?“

„Ne, to ne.“

„Pak jsi s tím na nějakou dobu přestal. Bylo to potom… co se stalo mámě?“

„Ano. Ale pak mě potřebovali zpátky.“ To byla alespoň částečná pravda a necítil se kvůli tomu jako lhář – a také doufal, že postačí k uspokojení Mayiny zvědavosti.

Otočil se zpět k ní. Zírala na dlážděnou podlahu, obočí stažené. Očividně se chtěla zeptat ještě na víc věcí. Doufal, že to neudělá.

„Ještě jedna otázka.“ Její hlas nebyl hlasitější než šepot. „Má tohle všechno co dělat s… s máminou smrtí?“

„Proboha. Ne, Mayo. Jistě že ne.“ Rychle přešel místnost a vzal ji do silného objetí. „Nepřemýšlej o tom takhle. To, co se stalo mámě, mělo zdravotní důvod. Mohlo se to stát komukoliv. Nemělo to… nemělo to s tímhle vším nic společného.“

„Myslím, že jsem to tušila,“ řekla tiše. „Jen jsem se prostě musela zeptat…“

„To je v pořádku.“ Tohle byla poslední věc, na kterou chtěl, aby myslela; že smrt Kate byla nějak spojená s jeho tajemným druhým životem.

Něco mu prolétlo myslí – výjev. Vzpomínka na minulost.

Povědomá kuchyně. Jejich domov ve Virginii, než se přestěhovali do New Yorku. Předtím, než zemřela. Kate stojí před tebou, přesně tak krásná, jak si ji pamatuješ – ale obočí má stažené, pohled tvrdý. Zlobí se. Rukama ukazuje na něco na stole…

Reid udělal krok vzad a vymanil se tak z Mayina objětí. Za čelem mu po té neurčité vzpomínce začala tepat tupá bolest. Čas od času se mu jeho mozek snažil připomenout něco z jeho minulosti, něco, co bylo stále zamčené někde hluboko a jediné, co mu po tomhle násilném zásahu zbylo, byla migréna, tupá bolest za očima. Tentokrát to však bylo jiné, zvláštnější; tahle vzpomínka byla zcela jistě o Kate, o nějaké jejich hádce, na kterou si nemohl vzpomenout.